realita, -y ž. (z lat. zákl.) 1. objektivně existující jev; skutečnost: objektivní r.; životní, třídní r.; hranice r-y; neopouštět půdu r-y (Olb.); umělecká r.; transpozice r-y 2. realističnost: Čelakovský nemá pathosu, ale má slovanskou r-u (Mach.) 3. poněk. zast. nemovitost: majitelka realit (John); realitní příd. poněk. zast. k 3: r. dohazovač (Jah.); r. kancelář (dř.) zprostředkovávající koupi a prodej realit; r. úvěr (dř.) na koupi realit