recepce, -e ž. (z lat.) 1. oficiální přijetí hostů spojené s pohoštěním, pořádané zprav. veřejnými činiteli na oslavu významné události n. na počest cizích hostů: r. na počest cizí vládní delegace; slavnostní r. u příležitosti Dne vítězství; uspořádat r-i; expr. rodinná r. (M. Han.) 2. kniž. přijímání, přijetí, přebírání, převzetí 2: r. prvků z literatury umělé (Václ.); r. gotiky (Matějček); práv. převzetí dosavadního právního stavu 3. hotelová přijímací kancelář: šéf r.; — recepční příd.: r. sál; – r. pojetí (Václ.); práv. r. zákon; – r. úředník; — zpodst. recepční, -ho m. (recepční, -í ž.) zaměstnanec v hotelové recepci