reparace, -e ž. (z lat.) 1. jen mn. nahrazení škod způsobených válkou, ukládané vítězným státem státu poraženému: uložit, platit, prominout r. 2. řidč. oprava 1, správka: r. staveb, zařízení; r. německého válečného stroje (Gottw.); biol. regenerace; — reparační příd.: r. závazky; r. banky, komise; r. zboží určené na účet reparací; – biol. r. schopnost; odb. r. kosmetika