rozejíti se dok. (1. j. -jdu, rozk. -jdi, -jděte, min. -šel, podst. -jití, přech. min. -šed) 1. začít jít, dát se do chůze, do chodu: pomalu se rozejde k domku; potom se za nimi rozešel (Maj.); hodiny se rozešly 2. dostat se (plně) do chůze, zvl. pravidelné, přivyknout chůzi: nohy jí zprvu podklesávají, pak se rozejde; koně táhli zprvu špatně, ale později se rozešli 3. chůzí se vzdálit od sebe růz. směry: dav se rozešel; vyzval je, aby se rozešli; na rozcestí se rozešli; rozešli se jako staří známí rozloučili se; přen. naše cesty se nutně rozejdou rozrůzní; ranní páry se rozešly ztratily; peníze se dávno rozešly byly utraceny; bolesti se rozešly přestaly; jednání se rozešlo nedošlo k němu 4. kniž. rozšířit se (po něj. prostoru a naplnit jej): vůně kávy se rozešla pokojem; pověst se rozešla po městě; tajemství rozešlo se v lid (Havl.) 5. (s kým, čím) přestat se s někým stýkat, zrušit přátelský poměr k někomu, docela se odcizit někomu, něčemu: r. se s manželem; rozejde se s rodinou; r. se s církví; r. se s někým politicky; docela se s nimi rozešel znepřátelil 6. (s kým, čím; ~) přestat se shodovat, nejč. v rytmu n. v rychlosti, rozrůznit se: nárožní hodiny se rozešly s věžními; sólistka se rozešla s orchestrem; přen. právní norma se rozešla se skutečností odchýlila se od ní; kupec a prodavač se rozešli o sto korun nedohodli; — rozejíti dok. 1. (co) dosáhnout toho, že něco začne (opět) jít, je schopno chůze: r. přesezené údy 2. (co) chůzí roztáhnout, rozchodit: r. boty 3. (co) chůzí překonat: r. nemoc 4. (koho, 4. p.) přejít, minout 2: řidč. spokojenost ho rozešla; zprav. neos. chtěla tam jít, ale pak ji to rozešlo pak si to rozmyslila ○ předp. po- se; — ned. rozcházeti se, r.