rozkázati dok. (1. j. -žu, -ži, rozk. -kaž) (komu co; ~; †co) dát rozkaz: poručit 1, nařídit II 1, přikázat, nakázat 1: rozkázal zapřáhnout, aby zapřáhli; učiň, jak jsem rozkázal (Klicp.); přísahali, co jim bylo rozkázáno (Olb.) uloženo; zast. r. povinnost (Koll.) nadiktovat; ned. rozkazovati