rozuměti ned. (3. mn. -ějí) 1. (čemu, komu; †co) postihovat smysl, význam něčeho; chápat 2 něco: r. česky, české řeči; nerozuměl hovoru; rozuměl té narážce; rozumím jeho mlčení; nerozuměla dobře, co jí vytýká; myslel, že mu nerozuměl; – vy tam musíte jít, rozumíte? je vám to jasné; všichni rozuměli, že to nejde; nechtěl tomu r. nechtěl to uznat, připustit; nerozumí žertu 2. (čemu, komu) dobře se v něčem vyznat, dobře něco znát, mít dobrou znalost něčeho: rozumí svému stroji; r. koním; r. hudbě; sám sobě nerozumí neví, co chce, nevyzná se sám v sobě; nejedná ve svůj prospěch; ♦ expr., zhrub. starého čerta tomu rozumí vůbec tomu nerozumí; rozumí tomu jako koza petrželi vůbec nerozumí 3. r. si (s kým), r. (komu) jednat ve shodě s někým, mít pochopení jeden pro druhého, mít pochopení pro někoho: ti si spolu rozumějí; rozuměli si beze slov; v tom si rozuměli; obránci si nerozuměli; s nikým si už nerozuměl 4. (čemu jak; čím, pod čím co) pokládat, považovat, brát něco za něco; chápat 2 (co): každý rozuměl heslu svobody jinak; rozuměl lásce jako flirtu; vycházkám r. je tak, že to byly vlastně vyjížďky (Herrm.); co tím rozumíte? jak to myslíte; co pod tím slovem rozumíte? co jím označujete; dělej, jak rozumíš jak uznáš za vhodné 5. neos. rozumí se (samo sebou) je samozřejmé: toť se rozumí, že řekne ne; začal vypravovat rozumí se o svých cestách; dělali něco, co se rozumělo samo sebou; – půjdeš tam? To se rozumí! jistěže, ovšem, ano ○ předp. do- se; → nás. rozumívati, rozumívati se