samotář, -e m. (samotářka, -y ž.) kdo má rád samotu a vyhledává ji; kdo žije osaměle: mrzutý s.; stát se s-em; včel. včely s-ky samotářské včely (zool.); → expr. zdrob. samotáříček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)