sektor, -u m. (z lat.) 1. úsek, část, díl něj. většího celku (ekonomického, územního aj.): socialistický s. národního hospodářství; průmyslový s.; nevýrobní s. nevýrobní odvětví; jednotlivé s-y strojírenství; demokratický s. Berlína 2. slang. sektorový nábytek; — sektorový příd.: s-é normy; s-á konference, soutěž; výr. s. nábytek ukládací nábytek z libovolně sestavitelných skříněk majících společné rozměry a tvarové prvky, sestavný