slabý příd. (v přísudku a v doplňku kniž. a zast. též jmenné tvary sláb, slába, slábo,...) (op. silný) 1. neschopný překonávat něj. fyzický odpor, překážky ap., mající malou sílu (ve význ. 1): raněný byl už velmi s.; s-é dítě; byl s. na takovou práci; ust. spoj. s-é pohlaví ženské 2. málo energický, málo rozhodný; povolný 1, poddajný 2: s. předseda; je na ženu s.; s-á povaha; ust. spoj. v s-é chvíli něco slíbit v okamžiku povolnosti 3. málo vlivný, málo mocný (ve význ. 1): chudí a s-í lidé utlačení; proti pánům je s.; s. zastánce práv bezmocný, bezvýznamný 4. málo účinný, málo působivý: s. lék; s-é argumenty; s-á útěcha chabá; proti tomu je všecko s-é; darebák, to je pro něj s. výraz 5. mající malou tloušťku; tenký: s-á zeď; s-á knížka; s. kmen; s-á postava štíhlá, útlá, hubená 6. malý co do počtu, množství, velikosti; malý 1, 3: s. oddíl vojska; s-á většina; s-á úroda; s. výtěžek; s-á návštěva divadla; hovor. s-á hodinka necelá hodina 7. v něj. ohledu nevyhovující, nepostačující; mající špatnou jakost; špatný, nedokonalý: mít s. žaludek; s-é nervy; s-é zdraví; s-á paměť; s. zrak; s-é verše; s-á hra; s. výkon; s. herec; s. duchem omezený; být s. v počtech (hovor.) podprůměrný; s. na prsa (hovor.) náchylný k tuberkulóze; ust. spoj. (to je jeho) s-á stránka nedostatek, vada; záliba, předmět záliby, slabůstka 8. málo intenzívní, málo vydatný: s. vítr; s-é světlo skrovné; s. hlas; s. projev nelibosti nesmělý; s-é zbarvení; s-á vůně; s. spánek lehký; s-á zima mírná; s-é klepání jemné; s-é chvění malé; s. kuřák kt. kouří jen málo (cigaret ap.) 9. obsahující málo podstatných látek, a tím i málo působící: s-á kořalka; s-é pivo; s. roztok; s-á kyselina 10. jaz. s. aorist tvořený kmenotvornou příponou -s-, sigmatický; s-á slovesa neměnící v tvarech min. kmenovou samohlásku (např. v něm.); slabé skloňování (v někt. germ. jazycích) mající ve většině tvarů příponu -(e)n; slabší tvary zájmen zprav. nepřízvučné, kratší (např. ho, mu proti jeho, jemu ap.); s. jer v poloze, kde se nevokalizuje; → přísl. slabě: s. stisknout ruku; – s. se bránit; – s. působit; – s. nanášet barvu; s. obeslaná soutěž nečetně n. nekvalitně; – mužstvo zahrálo s.; – s. znít; s. fialová zář (Zey.); – s. zásaditý roztok; slabo: řidč. děvčata neuměla než s. česky (Něm.) trochu, málo; s. se usmála (Merh.); hovor. v ust. spoj. je mi s., přišlo, udělalo se jí s. mdlo, špatně, nevolno; → podst. slabost v. t.