slepý příd. 1. postrádající zrak, neschopný vidět; nevidomý 1: s. stařec; je od narození s. na obě oči; s. kůň; s-é oko; je s. na zelenou barvu nerozlišuje ji; hrát si na s-ou bábu honěnou, při níž má ten, kdo chytá ostatní, zavázané oči, přen. přetvařovat se; proroctví s-ého mládence, přen. nevěrohodné předpovědi; přen. s-á tma znemožňující vidění; ♦ přišel k tomu jako s-é kuře k zrnu (pořek.) mimoděk, náhodou, bez přičinění; spravedlnost je s-á nedbá ohledů na nic, nestranná; zool. krtek s.; mnohonožka s-á; anat. s-á skvrna (na sítnici) neobsahující světločivé buňky 2. (čím) přechodně zbavený schopnosti vidět; oslepený; přen. zaslepený: s. pláčem; s. prachem; – přen. s. vášní, hněvem jednající bez uvážení 3. (k čemu; pro co) silně netečný, nevšímavý, nepozorný 1: je s. ke všem nedostatkům; byl s. pro chyby dětí; byl tak s., že neviděl intriky kolem sebe 4. neřízený, neřídící se rozumem, rozvahou, silně nerozvážný: s-á politika; vyžadovat s-ou poslušnost; s-á víra; s-á povinnost neuvědomělá; s-á ctitelka klasiků nekritická; s-á pýcha; být hnán s-ou vášní; s. vztek 5. nemající obvyklé, náležité určení, vybavení, nesplňující obvyklé podmínky dané označením: s-á ulice bez vyústění na jednom konci; octl se v s-é uličce, zprav. přen. v bezvýchodné situaci; s-á kolej omezená, přerušená na jednom konci; s-é rameno řeky; střílet s-mi náboji cvičnými; s. pasažér kt. nezaplatil jízdné, černý; ♦ jednání se octlo na s-é koleji, v s-é uličce nemůže dosáhnout výsledku, dojít k cíli; zeměp. s-á mapa němá 4; stav. s-á podlaha hrubá podlaha tvořící podklad pro cennější druhy podlah; s-é okno, dveře, s-á arkáda reliéfně vyznačené na zdi; tech. s-á příruba uzavřená (např. u trubky); horn. s-á šachta neústící na povrch, šibík; hud. s-á píšťala němá, sloužící pouze k dekoraci u varhan; anat. s-é střevo část tlustého střeva přečnívající nad ústím tenkého střeva do tlustého; chem. s. pokus provedený bez hlavního činitele, aby byl znám souhrnný účinek činitelů vedlejších 6. neprůhledný, matný 1: s-é sklo, zrcadlo; přen. tón fotografie je s. (J. Čap.) nevýrazný, mdlý; — zpodst. slepý, -ého m.: ústav pro slepé; ♦ přišel k tomu jako s. k houslím mimoděk, náhodou, bez přičinění; mluví o tom jako s. o barvách nezkušeně; rozumí tomu jako s. barvám vůbec nerozumí; → přísl. slepě (*slepo Ner.): s. tápat; s. kráčet; s. se vrhat do záhuby; – s. poslouchat; – s. ukončené údolí; → podst. slepost, -i ž. řidč. slepota 1