slintati ned. vypouštět, nechat téci z úst, z huby sliny: malé dítě slintá; s. si po bradě; vzteklý pes slintal; přen. expr. nactiutrhač slintá po mé osobě pomluvami (Bass); hovor. expr. a zhrub. v někt. spoj. (o citových projevech:) s. blahem být nanejvýš spokojen; řidč. s. radostí (Gottlieb); s. vztekem (Směja) ○ předp. o-, po-, roz- se, u-, za-; → nás. slintávati ○ předp. o-, vy-