směrnice, -e ž. 1. (zprav. mn.) pravidla, pokyny, zásady, kt. v hlavních rysech určují něj. činnost: s. nové odborové politiky; provozní s.; s. o vedení třídního boje; s. pro další práci direktiva; všeobecné, rámcové s.; pevné, závazné s.; vydat, vytyčit, vypracovat s.; plnit, provádět, zachovávat s.; řídit se s-mi instrukcemi; jít ve s-ích vedení strany (Fuč.) 2. řidč. myšlená čára označující směr něj. pohybu: útočné s. (Šus.); geom. veličina udávající směr přímky n. křivky v někt. bodě