smalt, -u m. (6. j. -u) (z it. driv. germ.) 1. (též *smalta, -y ž., Zey.) neprůhledná vrstva ze zvláštního skla natavená na kovovém podkladu, mající účel ochranný n. ozdobný: základní, krycí s.; hrnec s odprýsklým smaltem; bílý s. vany; šperk s modrým smaltem; syntetický s.; přen. perlový s. zubů (Zey.) 2. řidč. předměty s touto polevou: moderní s. kamenné nádobí nenahradí (Šlej.); — smaltový příd.: s. nátěr; s. lesk; s. prášek; s. povlak; → přísl. smaltově: s. modrý