smeták, -u m. (6. mn. -cích) 1. kartáč, nejč. žíněný, k zametání, příčně upevněný na tyči n. s prodlouženou rukojetí: zamést chodbu s-em; dlouhý s.; vzít s. a lopatku 2. co připomíná smeták: zeměd. slang. smetákový oves; → zdrob. smetáček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách): s. z peří; — smeták, -a m. (6. mn. -cích) řidč. ob. skotský teriér: přiběhl černý s.