smetana, -y ž. 1. nejtučnější část mléka usazující se na povrchu a získávaná sbíráním n. odstřeďováním: sebrat z mléka s-u; sladká, kyselá s.; s. ke šlehání šlehačka; hustá s.; káva se s-ou; jahody se s-ou; dort se s-ou; smlsnout s-u; vzít, nechat si s-u, přen. to nejlepší, nejvýhodnější; kuch. šlehaná s.; zajíc na s-ě 2. řidč. expr. smetánka 2: s. společnosti; → expr. zdrob. smetánka v. t., *smetanička, -y ž. (Wint.)