smrdutý příd. expr. velmi nepříjemně, odporně páchnoucí; smradlavý: s. zápach; s-á voda; s-é bahno; s-é vězení; zool. s-é žlázy (např. tchoře, některých ploštic) vylučující páchnoucí tekutinu; vroubenka s-á; bot. kakost s.; → přísl. smrdutě: s. zapáchat; s. zapařený jetel; → podst. smrdutost, -i ž.: hnilobná s.