sněžiti ned. (3. mn. -í) 1. neos. sněží, poněk. zast. a bás. sněží se padají sněhové vločky: sněžilo hustě celý den; dalo se do sněžení; venku se sněží (Heyd.); přen. bás. na hlavu dnes již sněží (Vrchl.) vlasy na hlavě šedivějí; zeměp. hranice sněžení vymezující od severního a jižního pólu k rovníku oblasti, v kt. sněží 2. řidč. kniž. (~; nač) hustě, lehce (na způsob sněhových vloček) poletovat: listí sněží (Klášt.); paprsky sluneční na vody sněží (Hora) *3. expr. (co) hustě, lehce sypat: třešeň sněží své plátky (Glaz.) 4. (též sněžit se) řidč. expr. bělat se (jako sníh): ramena žen sněží (Sova); bílé límce na hrdlech se sněží (Heyd.) 5. sděl. tech. sněžení (v televizi) vada obrazu připomínající padání sněhu ○ předp. na-, o-, po-, roz- se, za-; → nás. sněžívati (o) bez předp.