starší příd. 1. 2. st. k starý (v. t.) 2. mimo srovnávání ne příliš starý: s. člověk; zpodst. starší, -ho m. člen vedoucího orgánu v něj. instituci; (dř.) člen širšího orgánu obecní samosprávy; (dř.) člen obecní rady; radní: obecní s.; s. města; círk. (v někt. nekatolických církvích, zejm. evangelických) člen laické církevní správy, presbyter: s. československého sboru; hist. s. cechu cechmistr; – zast. s. strany rakouské (Pal.); s. kmene druhého (Vanč.) vůdce