stejný (nář. stejnaký Herb., Těsn.) příd. shodný 1. mající takové vlastnosti, rozměry ap. jako něco jiného, shodující se s něčím jiným (op. jiný 1, různý 2, rozdílný): kniha má s. formát jako ostatní; hledám byt s-é velikosti; mám navlas s-é šaty; druhý svazek má s. počet stran jako první; s. plat; s-á teplota; dělat stále s-ou práci; dát každému s-ou příležitost; má s-ou povahu jako jeho matka; jsme s-ého mínění; muž má mít s-é povinnosti jako žena; hovor. vy jste pořád s. nestárnete, neměníte se povahově ap.; – dvě knihy s-ého formátu; dvě stejné látky, barvy; svazky o s-ém počtu stran; rozdělit něco na několik s-ch částí; rozdělit dědictví s-m dílem; všichni mají s-ou příležitost ke vzdělání; sestry nemají s-ou povahu; jsme oba s-ého mínění; máme s-é zájmy, s-á práva; oba manželé jsou s-ého věku; hovor. všichni lidé nejsou s-í nemají stejnou povahu, stejné záliby ap. 2. úplně se s něčím kryjící; totožný, tentýž, týž: po hodině bloudění přišli na s-é místo, z kterého vyšli; jít s-m směrem; mít s-ou cestu; s. cíl; stát v s-é řadě; cítit bolest stále v s-m místě; pracujeme v s-m podniku; stalo se to v s. den, v s-é době; obrat byl v prvním čtvrtletí vyšší než v s-ém období loňského roku; klade stále s-ou otázku; zpívat stále s-ou písničku, přen. opakovat stále totéž; — zpodst. stejná, -é ž. stejná řeč, stejná myšlenka, stejný způsob ap.: vést stále s-ou; přicházet se s-ou se stejnou zprávou, se stejným výsledkem ap.; my jim odplatíme s-ou stejným způsobem; stejné, -ho s. stejný čin, skutek: splácet s. stejným; → přísl. stejně, stejno v. t.; → podst. stejnost, -i ž.: s. váhy; s. oděvu; s. původu; názorová s.; s. a různost jmen, samohlásek; s. povah; s. myslí (Ner.) jednotnost, svornost; zast. kázat svobodu a s. (Jir.) rovnost