*stejnorodec, -dce m. kdo je stejného rodu s někým: (Rožmberkové) s-e k sobě zvou (Třeb.); stejnorodý příd. 1. poněk. zast. a kniž. jsoucí stejného rodu, původu, rázu (op. různorodý 1): s-é děti (Něm.) rovnorodé; porovnávat jen předměty s-é (Arb.); (cit a rozum) jsou dva s-é fenomény (Lit. nov.) stejného rázu; nenalézala myslí s-ch (Podl.); zeměd. s-á plemenitba páření mezi samčími a samičími živočichy téhož plemene a stejných vlastností, homogenní; úč. s-é účetní případy patřící na tutéž stranu účtu 2. mající stejné složení, stejnou strukturu; jednolitý, homogenní (op. různorodý 1, heterogenní): s-á látka, směs; s-é prostředí; s-á struktura; různorodé populační složky (v nově osídlené oblasti) splynou v s. celek; s-á kultura; chem. s-á soustava látek; geol. s-é slepence; → přísl. stejnorodě: s. složený celek; geol. s. krystalická hornina; → podst. stejnorodost, -i ž. poněk. zast. a kniž. homogennost, homogenita: s. kmenů (Šal.); (jízdní) kolo zřizuje mezi lidmi jakousi rovnost a s. (K. Čap.); – s. materiálu