stráž (†stráže), -e ž. 1. střežení, hlídání, chránění, hlídka 1: stát na stráži; mít, držet s.; svěřit někomu s.; být na stráži, přen. kniž. být ostražitý, opatrný; zast. na pochůzkách a strážích (Jir.); mládce pod s. vzíti (Čel.) zavřít do vězení 2. strážce, strážci: tělesná s.; vojenská s.; s. lesní, poříční, železniční hlídač, hlídači; finanční s. (dř.); závodní s.; městská s. (dř.); civilní, uniformovaná s.; tříčlenná s. hlídka 2; postavit, rozestavit, střídat, zesílit s.; rozvrh stráží; voj. posádková s.; celotáborová s.; čestná s. 3. v názvu zvl. jednotek se speciálními úkoly: Vnitřní s.; Pohraniční s. †4. strážnice: ubíral se z hlavní stráže k domu (Šmil.)