svobodný příd. (v přísudku a doplňku kniž. též tvary jmenné svoboden, -dna, -dno,...) 1. mající svobodu (ve význ. 1), rozhodující (se), projevující se, jednající podle vlastní vůle, volně; volný; takto konaný, vykonaný, z toho vyplývající: s. člověk, občan; s. umělec; cítit se s.; – jednat podle s-ého uvážení; s-é rozhodnutí, jednání; s-á volba; s. projev vůle; radostná a s-á tvůrčí práce; s-á a uvědomělá disciplína pracujících (Lenin); – v názvu časopisu S-é slovo; filos. s-á vůle motivovaná především vnitřními podmínkami subjektu, nevynucená vnějším tlakem, situací; (v metafyzickém smyslu) nepodmíněná žádným motivem, určující sama sebe; hist. s-á umění (z lat. artes liberales) (ve starověku) obory, kt. byly základem vzdělání svobodného Římana; (ve středověku) trivium (gramatika, dialektika, rétorika) a kvadrivium (aritmetika, geometrie, astronomie, múzika): sedmero s-ch umění; fakulta s-ch umění artistická; mistr s-ch umění; – s. zednář; s-é zednářství 2. mající svobodu (ve význ. 2), (národní, státní, politickou) nezávislost, nejsoucí v porobě, neporobený; samostatný 2, nezávislý: s-é národy, země, státy; s-é Československo; hist. S-é město Gdaňsk 3. nikým, ničím neomezený, neomezovaný, nevázaný na urč. podmínky ap.: s. rozvoj; s. mezinárodní obchod; s-á plavba na mořích; zaručit s. průchod městem; s. odchod nepřátelských vojsk po kapitulaci nerušený; sjednotit Koreu na základě s-ch voleb; s-á láska (Ner.) založená na promiskuitě (ve význ. 2); práv. s-á povolání bez zaměstnaneckého poměru (umělci ap.), (v kapit.) nepodléhající živnostenskému řádu (např. lékaři, advokáti, umělci ap.); mezinár. práv. vyňatý z celního režimu státu, na jehož území leží: s-é letiště; s. přístav *4. usilující o svobodu, hlásající svobodu (zvl. politickou), svobodomyslný, liberální 1: s-é hnutí v Praze (r. 1848) (Podl.) 5. (v starověku) požívající všech občanských práv; (za feud.) nezatížený robotou; (zvl. kdysi) prostý závazků, povinností: s. Říman; – s. sedlák; s. statek; – dům s., totiž všech šosů a berní i povinností k městu prázdný (Wint.); s-á rychta; hist. práv. dědičný s. pacht, nájem zákup 6. jsoucí na svobodě, propuštěný na svobodu (ve význ. 3), z vězení ap.; volný: zajatci byli s-i; propouštíme vás, jste s-i! 7. neženatý n. nevdaná: s. muž, mládenec; je dosud s-á; s-á matka nemanželského dítěte; to jsem si koupila ještě za svobodna v době před sňatkem; – v titulu s. pán (s-á paní) nejnižší příslušník vyššího stupně šlechtictví, jeho titul, baron (baronka) †8. (čeho; od čeho) vůbec něčeho zproštěný, osvobozený od něčeho: kdyby toho u Míly nebylo, byl by vojny s-den (Něm.); život mladé panny jest s-den od utrpení (Lier) prost 9. řidč. projevující volnost, nevázanost v chování; volný, nevázaný 2: (vytýkala,) že vede s. život (Něm.); s-é náhledy o manželství (Ner.); ♦ být, žít na s-é noze volně, nespoutaně 10. řidč., poněk. zast. jsoucí bez toho, co překáží pohybu, přístupu ap.; prostorově neomezený; volný: uchopil s-ou levicí svítilnu (Pfleg.); ulice stala se (po odstranění kolejí) širší, s-ější (Fuč.) prostornější; sedět na s-é straně stolu (Ner.) volně přístupné †11. nevyplněný prací, určený k odpočinku, volný: dovolte jí zítra ještě s. den (Něm.) †12. bezplatný 1, volný: mít s. byt (Něm.); — zpodst. †svobodno, -a s.: nedopřejí dělníkovi v neděli s. (Právo l.) (pracovní) volno; → přísl., zvl. k 1-3, 5, 8, 10, svobodně: s. se rozhodovat, jednat; s. hlásat názory; s. žít; s. vydýchnout s pocitem volnosti; – s. spravovaný stát; – s. se vyvíjet; s. obchodovat, podnikat; – řidč. s. smýšlet; – zast. statky s. užívané (Tomek) bez poddanských, zvl. robotních závazků; – řidč. s. roztančit tělo (Ml. fronta); potok s. protékající krajinou volně, bez zábran; zast. silnice měly jít prostranně a s. (Pal.) volným prostorem, prostranstvím; zvl. k 10 svobodno: řidč. odhalila krk, šíji, bylo jí volno, s. (Staš.); → podst. k 1-3, 7 svobodnost, -i ž. řidč. a zast. svoboda (zvl. 1, 2, 7): s. umělců (Hoffm.); – politická s. národu (Havl.); – sloužit ještě za s-i, pak ženatý (Č. lid) za svobodna