třmen

, řidč. třemen (†střemen Havl., Jir., †střmen Wint.), -u, řidč. -e m. (6. j. -u, řidč. -i) 1. součás…

třmínek

, -nku m. (6. mn. -ncích) zdrob. k třmen: sedlo houpacího koně s třmínky; – tech. ložiskový t.; anat…