tažný (†tažní Havl., Něm.) příd. 1. sloužící, určený k tahu (ve význ. 2); týkající se tahu (ve význ. 2): t. kůň; t. stroj, vůz; t-á lokomotiva; t-é řetězy; t-é lano; t-é pero; – t-é práce, zeměd. t. dobytek užívaný k tahu; t. postroj; hist. t-á robota pojízdná 2, potažní; fyz. t-á síla; motor. t-á síla (motoru); tech. t. stroj kt. působí tahem; t-á pila uváděná do pohybu oběma směry tahem 2. jen tažný schopný prodloužit se (trvale) tahem (ve význ. 1); sloužící k výrobě tažením (ve význ. 1): t-á hmota pružná, vláčná; t-á kůže; t-é stříbro dobře kujné; t. materiál; – tech. t. lis; t. nástroj; hut. t-á stolice stroj na tažení tyčí, tlustých drátů n. trubek za studena 3. (o ptácích) táhnoucí pravidelně do teplejších krajin; stěhovavý; řidč. s tím souvisící: t-í ptáci, přen. expr. herci; potulní muzikanti (Jir.) aj.; přen. expr. t-í šumaři čeští (Jir.); – t. pud; přen. t-á chuť (Krásn.) k putování, cestování 4. řidč. poněk. zast. takový, kt. se pohybuje: t-á voda tekoucí; meteor. t-á bouřka vzniklá z tepla, pohybující se ve směru převládajícího proudění vzduchu; → přísl. k 4 *tažně: prozpíval t. celý kraj (Krásn.) při putování; → podst. k 1, 2 tažnost, -i ž.: fyz., tech. vlastnost látek prodlužovat se v podélném směru tahem (ve význ. 1); poměrné prodloužení při přetržení (zkušební tyče)