tanečník, -a m. (6. mn. -cích) (tanečnice, -e ž.) kdo tančí (ve význ. 1); kdo provozuje tanec z povolání: neohrabaný t.; je výborným t-em; t-ci a t-ce na plese; – barová t-ce; operetní a revuální t-ce; cirkusová t-ce na provaze; → expr. zdrob. *tanečníček, -čka m. (*tanečnička, -y ž.) (Čap.-Ch.)