tesař, -e m. (tesařka v. t.) řemeslník, kt. opracovává dřevo tesáním a staví z něho různé konstrukce: důlní, lodní t.; dřeva osekaná t-em; ♦ expr. hledat, koukat, kde nechal t. díru hledat dveře, hledět utéci odněkud; ukázat někomu, kde nechal tesař díru vykázat ho; ob. i mistr t. se utne i znalec, odborník se může dopustit chyby; → expr. zdrob. *tesařík I, -a (Rais), *tesaříček, -čka (Lid. nov.) m.