tvář (†tváře Čel., Třeb. aj.), -e, -i ž. 1. část obličeje pod okem a po straně nosu; líce (kniž.): pravá, levá t.; červené, bledé, vpadlé tváře; důlky ve tvářích; slzy kanoucí po tváři; udeřit, štípnout do tváře; tváře mu hořely od běhu (Herb.); přen. kniž. a bás. tváře míšeňských jablíček (Mrš.); t. měsíce (Olb.); expr. euf. zadní t. (Včel.) zadek, hýždě 2. obličej; výraz obličeje: výrazná, ušlechtilá t.; vráskovitá, hladká, neholená, trudovitá t.; odvrátit, zastřít si t.; pohlédnout někomu do tváře; byly si v tváři podobny (Něm.); to pomyšlení vehnalo mu krev do tváře; hanbou hořet ve tváři (Salich.); strhnout (někomu) masku s tváře, přen. odhalit jeho pravou tvářnost, pravé smýšlení; ukázat někomu svou (pravou) tvář, přen. pravou tvářnost, smýšlení; – uvítat někoho s usměvavou, vlídnou tváří; říkat něco s vážnou tváří; učitel přísné tváře; odmítl ho s ledovou tváří; malá, hnědá, tváři divé (Erb.); přen. kniž. ve spoj. vmést někomu ve t., do tváře urážku, obvinění urazit, obvinit ho (v přímém střetnutí); před tváří světa, lidí před světem, před lidmi; před tváří boží (náb.) před bohem; v ust. spoj. v potu tváři (řidč. tváře) pracovat, dobývat svůj chléb ap. těžce; tváří v t. (zast. tvář ve tváři Pfleg.) (komu, čemu), v t. (komu) (Bozd.), v tváři (komu) (Zey.) přímo naproti, v blízkosti někoho, něčeho: stanout někomu tváří v t. setkat se s ním; octnout se před někým tváří v t.; hledět, být tváří v t. nebezpečí, smrti; stát tváří v t. záhadě; ♦ (lidé) dvojí tváře neupřímní, falešní; má to psáno ve tváři 3. kniž. souhrn základních znaků, rysů někoho, něčeho; podstata 1, povaha 2, charakter 3, tvářnost 2: lidská t. básníka; poznat skutečnou t. života; pravá t. fašismu; přen. v ust. spoj. ztratit, řidč. zachránit (Tvorba) (svou) t. čest, prestiž 4. kniž. vnější podoba věci n. jevu; vzezření, vzhled, tvářnost 3: měnící se t. města; t. krajiny; t. časopisu (Fuč.); dvojí t. pravdy; t. pouště (Vrchl.); shladit s tváře světa (Olb.) s povrchu 5. člověk 1; řidč. živý tvor vůbec: potkávat neznámé tváře; znát všechny tváře kolem; všude jen černé tváře černoši; bledá, bílá t. běloch (zprav. v protikladu k Indiánům); zast. všechna t. mužská (Ner.) všichni muži; – němá t. zvíře; dcera byla ve psí t. proměněna (Jir.) ve psa; → zdrob., zprav. expr., k 1, 2, 5 tvářička, řidč. kniž. tvářinka (†tvářka Něm.), -y ž.: bledé t-čky dítěte; buclaté t-nky děvčátka; – usměvavé t-y dětí; – ustrašená t. dětská; – smát se na každou hezkou t-u dívku