tvrdohlavý příd. setrvávající neústupně (a často nevhodně) při svých předsevzetích, názorech, prosazující stůj co stůj svou vůli; umíněný, tvrdošíjný, neústupný, svéhlavý, paličatý 1 (expr.), zarputilý, zatvrzelý, zarytý: je to t. člověk, provede vždycky svou; být t. jako mezek, beran; t. kůň jankovitý; T-á žena dramatická báchorka Josefa Kajetána Tyla; zř. t. řád starý (Ner.); → přísl. tvrdohlavě: t. zapírat; → podst. tvrdohlavost, -i ž.: selská t.; tvrdohlavec, -vce m. (*tvrdohlavka Tyl, *tvrdohlávka Vrchl., -y ž.) tvrdohlavý člověk: tak se smiřte, vy t-i