tyl, -u m. (6. j. -u) jemná tkanina, jejíž vazba tvoří očka (nazv. podle města Tulle [tyl] v jižní Francii): vyšívaný t.; bílý t.; nevěsta pod tylem (Til.) závojem z tylu; přen. hora v mlžném tylu (Rais) mlze; text. anglický t. bobinet; tylový příd. z tylu zhotovený ap.: t-é záclony; t. závoj; přen. t-á mlha (Jah.) průhledná; text. t-á krajka vyšívaná na tylu; t. stroj na výrobu tylu