učení, -í s. 1. souhrn zásad někt. myslitele; myšlenkový směr: u. Mistra Jana Husa; u. marxismu-leninismu; hlásit se k u. svých předchůdců 2. hovor. učební látka; učivo; učební knihy, sešity ap.: mít hodně u. ve škole; škol. věcné u.; – uložit si do aktovky u. 3. hovor. vyučování (ve škole): při u. stále vyrušuje 4. učební poměr, výchova učňů: jít do u. n. na u.; dát, vzít chlapce do u. 5. kniž. a zast. učiliště: navštěvovat vysoké u.; České vysoké u. technické (zkr. ČVUT); zast. Vysoké u. pražské Karlova universita; — v. též učiti, u. se