uhasiti dok. (3. mn. -í, rozk. -has, trp. -šen) (co) k hasiti 1. způsobit, aby něco přestalo hořet, svítit: u. oheň, požár; u. svíčku, světla 2. utišit (žízeň): u. žízeň (vodou) 3. uchlácholit, uklidnit: u. spor, záští *4. dodáním vody změnit (vápno) v prach n. kaši, vyhasit: právě uhašené vřelé vápno (Šlej.); — ned. uhášeti, uhašovati