uprchlík, -a (†uprchlec, -chlce, Jir.) m. (6. mn. -cích) (uprchlice, -e ž.) kdo uprchl (ve význ. 1): honba za u-em; dopadnout u-a; tábor pro válečné u-y; političtí emigranti a u-ci; zř. přen. u. života (Čap.-Ch.) sebevrah; → expr. zdrob. uprchlíček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)