uvařiti dok. (3. mn. -í) (co) k vařiti; upravit, zpracovat varem, vařením; (co; ~) vařením zhotovit, připravit (jídlo n. nápoj): u. maso; u. vejce naměkko; byl červený jako uvařený rak; jsem v tom kabátě jako uvařený je mi v něm horko; – u. polévku, čaj; u. oběd; cos nám dobrého uvařila?; nemá, kdo by mu uvařil a uklidil; mám už uvařeno na zítřek; přen. řidč. to s tím útěkem jistě on uvařil (Jir.) způsobil; ♦ co se doma uvaří, má se doma sníst (přísloví); žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří (přísloví); piv. u. várku piva; — uvařiti se dok. 1. vařením nabýt příslušné úpravy, stát se poživatelným: brambory se uvařily v páře 2. expr. utrpět horkem, vedrem; upéci se 2: dnes se ve vlaku uvaříme