váhavý příd. k váhati 1. pomalu, těžko se rozhodující; kolísavý, nerozhodný 1: nesmělý a v. mladík; v-á povaha selská (Baar); zool. outloň v. 2. svědčící o nerozhodnosti, o váhání: v. krok nesmělý; v-á řeč; přen. v-é tempo záchranných prací (M. Han.) pomalé, zdlouhavé, liknavé; → přísl. váhavě: v. se rozhodovat; v. přistoupit ke dveřím; → podst. váhavost, -i ž.: v. a nerozhodnost; v. v jednání, v chůzi