vaření, -í s. 1. vyučovací hodina, kurs ap., kde se učí vařit: chodit do v. 2. ob. vařivo 1: mouka a v. (Vanč.); všechno v. se zdražilo (Tomek) 3. řidč. ob. vařené jídlo, pokrm: (stůl) pokryt byl v-m a pečivem (Něm.); — v. též vařiti