vagabund (*vagabond Ner.), -a m. (z lat.) ob. expr. tulák, pobuda, povaleč: špinavý, otrhaný v.; žít jako v.; vagabundský příd.: v-á léta; → přísl. vagabundsky (Včel.); → podst. vagabundství (*vagabondství Ner.), -í s. ob. expr. tuláctví, povalečství