venkovský příd. k venkov 1. pocházející z venkova (ve význ. 1), žijící n. pracující na venkově; pro venkov charakteristický (op. městský): v. člověk; v. lékař; v. domek; – šaty v-ého střihu; po venkovsku oblečený; v-á muzika; v. chléb; v. vzduch 2. jsoucí mimo území hlavního n. velkého města: v-é okresy, obce; v-é sídlo 3. řidč. venkovní 1: v-á zeď; v-é dveře (Pujm.); v-á práce (Něm.) polní; v. hluk (Muk.) zvenčí; → přísl. venkovsky: v. oděný; (dívka) v. ostýchavá (Jir.); v. žít jako na venkově; → podst. *venkovskost, -i ž.: zásvětská v. (Lit. nov.)