vichřice (†vichořice Tyl, Hol.), -e ž. prudký, silný vítr: ledová v.; bouře s v-í; v. burácí; hlas — v. podoba (Erb.); přehnat se jako v. prudce, rychle; přen. (o něčem hrozivém, ničivém:) v. hněvu (Kub.); v. války (Gottw.); meteor. vítr o rychlosti 75-88 km za hodinu; → expr. zdrob. *vichřička, -y ž. (F. S. Proch.)