viseti ned. (3. mn. -í) 1. být upevněn ve výši bez opory zespodu: lustr visí ze stropu; šaty visí na věšáku; na zdi visí obrazy; záclony visí až k zemi; zajíci v krámě visí za zadní běhy; v. na šibenici; ty, chlape, budeš v. (Vanč.) budeš oběšen; přen. na rtech jí visí otázka, úšklebek; expr. ust. spoj. ať visím, jestli to není pravda (důrazné ujišťování); nad hlavou mu visí Damoklův meč hrozí mu stálé nebezpečí; ♦ jeho život visel na vlásku, na nitce měl namále, byl v nebezpečí života 2. nehybně se vznášet: mračno, kouř, mlha visí nad městem; slunce viselo nízko nad lesy zapadalo již; přen. hrozba nezaměstnanosti visela dělníkům nad hlavou; ♦ něco visí ve vzduchu připravuje se, chystá se; plány visí ve vzduchu jsou nereálné, nejisté; let. visení (u vrtulníku) vznášení se na místě 3. (nad čím, přes co) být ve svislé poloze: ruce mu bezvládně visely byly skleslé; kníry mu visely přes ústa byly zplihlé; z kapsy mu visí šátek; šaty na ní visí (jako pytel) jsou jí volné, nepadnou jí 4. (nad čím) (ve výši) přesahovat 1, přečnívat: skála visí nad zátokou; veranda kolem zámku nad mořem visící (Ner.) 5. expr. (kde) zůstat vězet a nemoci se hnout z místa; váznout 1; přen. lpět 1: auto zůstalo v kopci v.; uprostřed věty zůstal v. a nevěděl dál vězet; řidč. přen. visí na něm pomluva sousedů stále ulpívá; hut. visení zavážky uváznutí při sestupu ve vysoké peci 6. expr. (na kom, čem) mít někoho velmi rád, být někomu, něčemu zcela oddán; být někým, něčím zcela zaujat; (velmi) lnout 2: matka visí na synovi; v. na svém majetku lpět; – v. na svých plánech; ♦ v. na někom očima, pohledem upřeně, napjatě, pozorně ho pozorovat; v. někomu na ústech, na rtech pozorně ho poslouchat 7. expr. (na kom) být něčí povinností, starostí; ležet 11: všecko visí jen na něm; visí na ní celé hospodářství 8. ob. expr. a slang. být dlužen, dlužit 1: zůstat v obchodě v.; visíš mi stovku; visíme tam třiceti korunami (Lang.) †9. (od koho, čeho; z čeho) záviset: vše od krále visí (Dvořák); v. z něčí vůle (Pal.) ○ předp. od-, zá-; → nás. visívati