vlkodlak, -a m. (6. mn. -cích) 1. (v lid. tradici) člověk, kt. se přechodně přemění ve vlka a v této podobě dáví lidi i zvířata: pověsti o v-cích; přen. expr. kapitalistický v. (R. právo) 2. vérvolf: odhalit stopy organizace v-ů (R. právo); vlkodlačí (*-dlacký Drda) příd.: v. vzezření (Čap.-Ch.), – provozovat v. činnost (R. právo); → podst. *vlkodlactví, -í s. (Čech)