volný příd. 1. nepodléhající cizí vůli, nevázaný něj. omezeními, zábranami; svobodný 2, 1, nezávislý: v. lid; v-á země samostatná; v-é Chodsko (Jir.) nepoddané; v. člověk; ženy přímé, v-é a odvážné (Maj.); po letech vězení byl opět v.; můžete jít, jste v.; rozvedl se a je zas v.; v ust. přirovnání: v. jako pták; zast. v. lán (Jir.) nezatížený robotou; v. kůň (Vanč.) bez uzdy; přen. led zmizel, řeka (je) v-a zase (Ner.) nezamrzlá; v názvu V-á myšlenka bývalý ateistický a zvl. proticírkevní spolek a časopis; v. myšlenkář (zř.) volnomyšlenkář; v. myslitel (řidč.) svobodomyslný; (zř.) volnomyšlenkář; ♦ mít, ponechávat někomu v-ou ruku, v-é ruce svobodu jednání; hovor. žít na v-é noze svobodně, nevázaně, bez pracovního poměru; sport. v. hráč (v někt. hrách) neobsazený soupeřem: přihrát na v-é křídlo; šach. v. pěšec jehož postup na poslední řadu nemůže být ohrožen pěšcem protivníka; práv. prodej (zabavených věcí) z v-é ruky (dř.) přímo, nikoli dražbou 2. dějící se, vyvíjející se, prováděný bez překážky, dovolený, přípustný, možný bez omezení, ničím nerušený; svobodný 3; nevázaný na urč. podmínky: v. rozvoj; v-á plavba po mořích; v. přístup do zámecké zahrady; zaručit nepříteli v. průchod městem; předmět určený k v-ému použití; v-á soutěž; v-á nabídka a poptávka; v-é rozhodování; v-á diskuse; v-á zábava podle libosti, přání účastníků; v-é návrhy (na schůzi) nezahrnuté do připraveného programu; v-é předměty (ve škole), přednášky nepovinné; v-é chování, způsoby, mravy neřídící se společenskými zvyklostmi, v-á láska nespoutaná společenskými konvencemi; založená na promiskuitě (ve význ. 2); v-é názory nespoutané; ust. spoj. přenechat v-é úvaze; dát v. průchod radosti (žalu ap.), spravedlnosti projevit ji; žel. postavit návěstidlo na v-o do polohy, kt. znamená, že lze pokračovat v jízdě v nejvyšší povolené rychlosti; ekon. (op. vázaný): v. trh, prodej; v-é hospodářství neomezované předpisy; v. platební styk nepodléhající devizovým předpisům; peněž. v. vklad jehož výplata nepodléhá žádným omezením (op. vázaný); práv. v-é uvážení soudu, soudce; v-é hodnocení důkazů; fyz. v. pád pohyb, kt. koná těleso pod vlivem vlastní váhy; v-é kmity kt. nejsou rušeny žádnými vnějšími silami; v-á energie část celkové energie soustavy využitelná ke konání práce; v-á vazba, v-é spřažení při kt. nastává jen částečný přenos energie z jedné soustavy na druhou; chem. nejsoucí chemicky vázaný: v. chlór, kysličník uhličitý; v-á síra; sport. v. styl (zápasu) při kt. jsou dovoleny chvaty na celé tělo; v-á sestava, (v krasobruslení) v-á jízda podle vlastní volby (op. povinná 2); v. kop (v kopané) prováděný z místa, kde došlo k porušení pravidel hry; v. přímý, nepřímý kop z kt. lze, nelze přímo dosáhnout branky; liter. v. překlad v kt. překladatel růz. způsobem originál obměňuje; v. verš nedodržující pravidelné metrum, využívající intonace; jaz. v. přízvuk kt. není vázán na určitou slabiku slov; v. přívlastek stojící za členem řídícím a oddělený od něho pauzou (čárkou); v. dativ kt. není dán vazbou slovesa (prospěchový, sdílnosti, zřetelový); v-á vazba přechodníková nevázaná podmínkou stejného podmětu, eventuálně shody v rodě a čísle, absolutní 3. (o osobě) prostý povinností, závazků; (o čase) nevyplněný, nezatížený (povinnou) prací, povinnostmi, závazky: dnes jsem v.; – v. den; v-á sobota; pracuje i ve v-ch chvílích; nemám mnoho v-ého času prázdného 4. (o místě, prostoru ap.) ničím, nikým nezaujatý; prázdný 1: v-é prostranství; v-á, nezastavěná plocha (v městě); pověsil obraz na v-ou stěnu; v. byt, pokoj; v. sál pro ples; hledat v-é místo; v-é stránky, řádky v sešitě; v jedné ruce nesl kufr, druhou měl v-ou; v. taxík; ust. spoj. v-é pole působnosti; zast. kniž. dnes v-á vraha oddychuje zem (Vrchl.) zbavená, prostá; sděl. tech. v. okruh (neodb. v-á linka) neobsazený právě hovorem n. sdělováním zprávy; ekon. v-á kapacita plně nevyužitá 5. ničím neohraničený, neuzavřený: v-á příroda, krajina; v. obzor; malovat pod v-ou oblohou v plenéru; vyplout na v-é moře širé; zeměd. v-á pastva bez oplocení; v-é ustájení bez přivázání; vod. v-á vodní hladina nekrytá; mysl. v-é honbiště (na rozdíl od obory) 6. jen zčásti upevněný, a tím zprav. pohyblivý: v-é laťky v plotě uvolněné; v. konec provazu; v-é vlasy; anat. v-á žebra nepřipevněná ke kosti hrudní; tech. v. kotouč otočně uložený (na hřídeli, pevných čepech nápravy ap.): v-é kolo; v-á řemenice volnoběžná; v-é uložení hybné; fyz., tech. v-á osa ke kt. je otáčející se těleso dynamicky vyváženo; text. v-á nit nedostatečně napjatá; geol. v. sediment jehož součástky nejsou stmeleny; odb. střílet z v-é ruky bez opory, bez založení 7. s ničím nespojený, vyskytující se jednotlivě, samostatně: v-é listy vložit do desek; výtisk ve v-ch arších; úč. v-é listy (účetní evidence); výtv. v-á grafika grafický list komponovaný jako samostatný obraz 8. (o oděvu, jeho částech ap.) nepřiléhající těsně (op. těsný 1): v. plášť; v-é rukávy; střevíce příliš v-é; v-á kůže (Vanč.) uvolněná, vytahaná; zhrub. slang. nám je to v. jedno 9. mající mírné, pomalé tempo, uskutečňovaný, prováděný pomalu; pomalý I 1: v. krok, klus klidný; v. valčík; zpěvná a v-á kantiléna (K. Čap.); řidč. (Kubík) býval pracovník v., nespěchal (Nov.); hud. skladba ve v-ém tempu; v-á věta 10. řidč. mající jen mírný sklon; povlovný 1: v. svah mírný; v-é návrší (Jir.) 11. zdarma poskytnutý, poskytovaný; bezplatný 1: v. lístek; v-á vstupenka; vstup v.; řidč. vedle platu má ještě v. byt; polygr. v. výtisk poskytovaný nakladatelstvím zdarma 12. řidč. zast. ochotný, svolný, povolný 1: i kostelníková byla v-a odpustit Báře (Něm.) *13. volní: v-é vzepětí Theerovy bytosti (Píša); — zpodst. volno, -a s. 1. prázdný, volný (ve význ. 3) čas; prázdno 3: dny pracovního volna; v sobotu má v.; požádat o v.; vykonat něco ve svém služebním volnu; mít náhradní v. 2. řidč. prázdný, volný (ve význ. 4) prostor; prázdno 1, prázdnota 2: vyšli do volna náměstí (Rais); (puštík) vyrazil do volna (Jir.); → přísl. k 1, 2, 4-12 volně: v. žít svobodně; v. se pohybovat bez omezení; v. se rozvíjet nerušeně; chovat se příliš v. nenuceně, nevázaně; – v. přeložit (op. doslova l); – na tom náměstí bylo volněji než v ulicích (Maj.); – žel. v. ložené zboží přepravované bez obalu; pošt. v. přepravované zásilky kt. se nevkládají do uzávěrů; – v. viset; – v. vázané kytice; čtyři v. stojící pilíře; – v. odstávající vesta; – jít, procházet se v. pomalu; dým z cigarety v. stoupal; – v. stoupající cesta povlovně, mírně; – pouštět v. (na představení) (Jir.) bezplatně; – zast. vracela se v. do nečestného jha (Čech) ochotně, dobrovolně; řidč. v. nevolně (Pal.) volky nevolky: k 1, 5 volno: řidč. v. dýchat (Jir.); v. bylo mu jak orlu nad oblaky (Zey.) lehce, svobodně, volně; čast. záp. nebylo mu v. okolo srdce byl stísněn, smuten; promiňte, musím odejít, není mi v. je mi špatně, nevolno; hovor. v. (povolení, výzva k vstupu do místnosti) vstupte; pustit koně v. (Hol.); – kolem samé zahrady, všude v. (Jir.) prostorno; — volnou v. t.; → podst. volnost v. t.; — v. též nevolný