vražditi ned. (3. mn. -í, rozk. (ne)vraždi) (koho, 4. p.) 1. páchat na někom vraždu; úmyslně zabíjet člověka: vojsko loupilo, vraždilo; v. pro peníze, z nenávisti; rody se vzájemně vraždily; vraždění Židů za války 2. expr. vůbec zabíjet (zprav. s jistou krutostí); ničit, hubit: vraždění koček (K. Čap.); – úzkost mne vraždí (Vrchl.) ○ předp. po-, vy-, za-; → nás. vraždívati (o) bez předp.