vyjíti dok. (1. j. -jdu, rozk. -jdi, -jděte, min. -šel, podst. -jití, přech. min. -šed) 1. (odkud, kam) chůzí se dostat ven: v. z pokoje, z domu, z lesa; v. ze dveří, za dveře, na chodbu odejít; vyšla ven hned za ním; v. na vzduch; ♦ nevyjde na krok je stále doma; expr. v. s barvou, s pravdou (ven) říci veřejně pravdu, svůj názor, úmysl ap. 2. v., v. si (kam; ~; †s inf.) dát se na cestu, odebrat se zprav. za něj. cílem: v. do města zajít; v. (si) na procházku (zř. procházkou Ner.); v. si do přírody; v. na lov, na zvědy, na čekanou, na zkušenou; v. si na zálety; v. časně zrána; lid vyšel do ulic manifestoval, oslavoval ap.; v. někomu naproti, přen. (čast. vstříc) vyhovět, pomoci 3. (kam; ~) chůzí se dostat zdola nahoru; vystoupit; (co) chůzí zmoci: v. po schodech do prvního patra; v. na tribunu; vyšel s námahou; – v. schody 4. (o nebeských tělesech) objevit se na obloze: slunce vyšlo ve čtyři hodiny ráno; za chvíli vyjde měsíc; přen. aby nad českou zemí vyšel jasný den (Mácha) nastal, vzešel 5. začít jít (ve význ. 1): kdy vyjdete?; vyšli časně ráno; chodci už vyšli 6. (odkud) (o věci, jevu ap.) dostat se ven, stát se zřejmým, patrným; (kam) dostat se na povrch: z rány vyšel hnis; z pušky vyšla rána; nevyjde to z rodiny zůstane to mezi jejími členy; ♦ z čích úst tohle vyšlo? kdo to pronesl, vyslovil; vyšlo (čast. vylezlo) z něho, že... (Svět.) řekl, sdělil ap.; vyjde to z hlavy, z mysli, z paměti zapomene se na to; – zř. než loďka opět na povrch vyšla (Něm.) vyplula; ♦ v. najevo stát se známým, objevit se, ukázat se, prozradit se; v. na světlo, poněk. zast. na světlo boží objevit se; teď to konečně na ni vyjde (Svět.) vyzradí se 7. (z čeho) dostat se z něj. prostředí, z něj. situace, stavu, ztratit něj. vlastnost: v. vítězně z boje vyváznout; v. z nemoci vyléčit se; v. ze cviku, z formy ztratit dovednost, zběhlost, schopnost dobrých výkonů; v. z konceptu ztratit pořad, souvislost myšlenek, zmást se v jednání; v. ze zvyku, z módy, z užívání přestat být obvyklý, módní; v. z podoby přestat se podobat; ♦ v. z mezí (čast. překročit meze) slušnosti 8. hovor. v. ze školy, v. školu ukončit školní docházku, studium 9. řidč. (o rostlině, semenu ap.) vzejít, vyklíčit II: mnoho toho zasil, ale skoro nic mu nevyšlo 10. (tiskem) být vydán, být uveřejněn: v. tiskem; vyšlo nařízení; vyšlo nové vydání; kniha vyjde v pěkné úpravě 11. (z koho, čeho; ~) vzít původ, vznik; vzejít, vzniknout, povstat 4, zrodit se: vyšel z lidu, proto měl k němu blízko; dílo vyšlo z ruky umělce; článek vyšel z jeho pera byl jím napsán; návrh vyšel od něho; popud k činu vyšel odjinud; Národní shromáždění vyšlo z voleb; zast. vyšel oheň (Bass) vypukl, vznikl 12. (z čeho; od čeho) vzít za východisko (ve význ. 2), začátek uvažování, práce ap., zjednat si myšlenkový základ pro něj. další usuzování: při vypracování norem v. z prověrky výrobních možností; v. z nějaké koncepce; v. z předpokladu, ze zásady; při každém přemýšlení v. od něčeho skutečného (Havl.) 13. (z čeho; v čem) vyplynout jako výsledek; vzejít: z jednání vyjde nepatrný prospěch; vyšlo jí v kartách, že to špatně dopadne 14. skončit s něj. výsledkem, dosáhnout něj. výsledku; dopadnout 2: úloha mu vyšla; ta spekulace jim nevyjde; nevyšlo to; karta mu vyšla, přen. setkal se se zdarem, měl úspěch; postava ve filmu vyšla ploše; obrázek vyjde vždy stejně; ♦ ob. v. v něčem nasucho, naprázdno, zkrátka nemít z toho užitek, nepořídit 15. ob. (nač; ~) (o cenách) dosáhnout, dostoupit něj. výše; (na koho, co) (v urč. poměru, v jisté výši) připadnout 1, přijít I 15; (komu nač) najít se, vybýt: se všemi výdaji to vyjde na sto korun; na kolik vyšly ty šaty?; snažit se, aby stavba vyšla co nejlevněji; vysoko to v. nesmí; – na každého vyšlo padesát haléřů; – na to mu nevyjde čas 16. (s čím; ~) vystačit: v. s malou mzdou; v. s několika stovkami; a když i nejkrásněji všechno spočítá, ještě nevyjde (V. Mrš.); v. se zásobami 17. ob. (s kým) ve vzájemném styku se shodnout; snést se 3: dobře v. s lidmi; v. s někým po dobrém 18. řidč. a poněk. zast. (nač; ~) být spotřebován, být vyčerpán: u nich mnoho vyšlo na dobré živobytí (Prav.); letěl jako šílený, až dech mu vyšel (Mach.) došel; text. vyjití úplné odvinutí příze z cívky †19. (o stavu, jevu, čase ap.) minout 1, 2, pominout 1, 2, přejít 9, přestat 2, projít 9: tohle (potíže) vám zas brzo vyjde (Rais) zmizí; prve, nežli by hodina vyšla (Wint.); (pas) z jara vyjde (Něm.) pozbude platnosti 20. zast. a nář. ve spoj. v. za muže vdát se (Hol.); — *vyjíti se dok. (z čeho) chůzí se něčeho zbavit: (přesvědčil ji,) že se z toho vyjde, až jen několik kroků učiní (Prav.); — ned. vycházeti