vyseděti dok. (3. mn. -í, trp. -děn, -zen) 1. (kde) delší dobu posedět; prosedět 1: v. do rána u knihy; vyseděla na zahradě celé hodiny 2. seděním strávit (něj. čas, zprav. určenou, povinnou dobu); seděním odbýt, absolvovat; odsedět: v. všechny večery nad prací; vyseděl v kanceláři své hodiny; – bylo obětí je (koncerty) v. (Z. Nej.) bez zájmu vyposlechnout; v. v žaláři trest odpykat 3. v., v. si (co) vytrvalým seděním získat (právo na něco, postavení ap.): mít své vysezené místo; v. (si) hodnost 4. (co) častým seděním opotřebovat, poškodit: vysezená sukně; práh vychozen a vysezen výměnkáři (Čap.-Ch.) 5. (co) častým seděním vytvořit: v. důlek v pohovce 6. (koho, co) (o ptačích samičkách) seděním (na vejcích) způsobit vylíhnutí mláďat: kvočna vyseděla kuřata; v. vejce; — vysedět se dok. řidč. dosyta se nasedět (v. vy- II): přijdou časy, že se dost vysedíš (Herrm.); — ned. vysedati, vysedávati