vzácný příd. 1. mající velkou cenu, hodnotu; cenný, drahý 1, 2, drahocenný 2: v-é perly; v-é dřevo; sbírka v-ého porcelánu; v-á kožešina; v-á vína (Něm.); v. dar (Jir.); v-á kulturní památka; nevydávejte všanc svůj v. život!; budeš mu vzácnější! 2. (ve feud. a buržoazní společnosti) urozený, z význačného rodu; urozený, vznešený 1, význačný, vážený 1: kázal (Soliman) postínati na tisíce jatých, mužů v-ch i sprostých (Pal.); pán, paní v-ého rodu; poněk. zast. v uctivém oslovení: v. pane; v-á společnosti; v. příteli!; dnes expr. žert. neprojevil zájem o tvou v-ou osobu; iron. v-á dámo, takhle to nepůjde 3. mající neobyčejné, nevšední vlastnosti; vynikající, znamenitý, slavný 1: to je v. člověk; v. učenec, umělec; v-á spolupracovnice 4. zřídka, výjimečně se vyskytující; neobvyklý, neobyčejný, nevídaný, nevšední: v. strom; v. exemplář cizokrajného motýla; v-é vydání knihy; to je v. zjev ojedinělý, v-á příležitost; v-á výjimka; má v-é nadání; v. host; otec byl dětem v. málo ho užily; ♦ to je v-é koření (o něčem, co se málo vyskytuje); odb. v-é kovy; v-é zeminy; kovy v-ch zemin; v-é plyny; → přísl. k 1, 3, 4 vzácně: řidč. v. pracovaná výšivka umělecky; zast. ráda ho (hosta) hraběnka štědře i v. uctila (Něm.) bohatě; – v. nadaný malíř; – v. se vyskytovat, objevovat zřídka; kaktus kvete jen v.; → podst. vzácnost v. t.