zábavný, zábavní příd. 1. zprav. z-ý poskytující zábavu (ve význ. I 1): knihy z-é i naučné; vážná i z-á hudba; z-ý pořad (v rozhlase); z-á práce; z-ý výklad zajímavý, poutavý; z-ý společník kt. dovede dobře bavit, s kt. je dobrá zábava; zř. z-í způsob (výkladu) (Ath.) 2. z-í, zř. zast. z-ý určený, sloužící k zábavě I 2, zř. I 1: z-í podnik, večírek, výbor; poněk. zast. z-í cesta (John); z-í (Herrm. aj.), z-ý (Ner.) vlak výletní; život z-ý (Ner.) trávený v zábavách; → přísl. k 1 zábavně: z. vypravovat, psát; → podst. zábavnost, -i ž.: z. programu, díla