zásaditý příd. 1. chem. jevící vlastnosti zásad (ve význ. 2); alkalický, bazický: z. roztok; z-á reakce; z-é sloučeniny; z-é soli mající ještě odštěpitelné hydroxylové ionty; hut. z-á vyzdívka peci obsahující jako hlavní součást zásadité sloučeniny hořčíku n. chrómu; z-á pec, z. konvertor se zásaditou vyzdívkou; z. pochod zkujňování surového železa v zásaditých ocelářských pecích; z-á ocel vytavená zásaditým pochodem 2. řidč. kniž. zásadový 1: z-í nadšenci (Böhnel); → přísl. k 1 zásaditě: chem. z. reagovat jako zásada, alkalicky; → podst. zásaditost, -i ž. alkalita, alkaličnost: chem., biol. řidč. z. reakce; z. vody; z. moče; hut. z. strusky