zadržeti dok. (3. mn. -í, trp. -žen, zast. -žán Havl.) 1. (koho, co) někoho, něco padajícího, klesajícího chytit, podepřít; zachytit 1: kdyby ho byl nezadržel, byl by upadl nepodepřel; keř jej zadržel před pádem do rokle; z. klesající hlavu omdlelého 2. (koho, co) svou silou, mocí, vlivem ap. zabránit někomu, něčemu v (dalším) pohybu, růstu, vývoji ap.; zastavit: z. koně v běhu; z. rozjetý vůz; z. rozběsněný dav; z. postupujícího nepřítele; z. dech při rentgenování přestat chvíli dýchat; z. proud něčí výmluvnosti; pokrok nelze z.; úpadek rodinného statku se nedal z.; nikdo nemůže z. čas, hodiny; má zadržený postup (v zaměstnání) nebude povýšen, přeřazen do vyšší kategorie; med. zadržení moči zamezení odchodu moči z měchýře, retence 3. (koho, co) svou silou, mocí, vlivem ap. zabránit někomu, něčemu v odchodu, pohybu odněkud, nedovolit vydání, propuknutí něčeho; (koho, 4. p.) omezit něčí osobní svobodu; chytit, polapit: když odcházel, zadržela ho; učitel zadržel chlapce po vyučování; déšť nás zadržel doma; z. balík, dopis na poště; z. někomu plat nevyplatit; vydat zadržená stáda (Vanč.); nemohla z. slzy, pláč, smích, hněv potlačit; z. urážlivé slovo nevyslovit; – z. pachatele dopadnout a zajistit; práv. zadržení osoby podezřelé z trestného činu; zadržení občanských práv retence 4. (koho, co) zabránit někomu, něčemu v záměrném, zamýšleném pohybu, počínání: chtěla vstát, ale zadržel ji; rozpřáhl se k ráně, ale zadržela mu ruku; nedat se z. ve svém úmyslu (Prav.) 5. (co) zamezením dalšího pohybu nahromadit (zprav. vodu): porost zadržuje na svahu vlhkost; vod. zadržení vodního přívalu retence *6. (co) na chvíli podržet (ve význ. 2), přidržet (ve význ. 1): z. si uši rukama (Zey.); z. přistavený žebřík (Něm.) 7. řidč. (~; v čem) ustat v něj. činnosti: (řečník) se nechá ohněm svým svésti, zadrží v pravém okamžiku (Ner.) přestane; zapřísahal jej, aby zadržel v (rozmařilém) jednání (Podl.) ustal; — zadržeti se dok. 1. (~; čeho, oč; zač; *na čem Šmil.) chycením se něčeho zabránit vlastnímu pádu; zachytit se: zavrávoral a musel se z.; křečovitě se zadržela jeho ramene; z. se o zábradlí studně; z. se za skalní výstupek 2. (též *zadržeti) (kde) ustat v pohybu ap.; zastavit se; zř. udržet se 1: mračno se zadrželo na pahorcích; armády se nezadržely na řece; někdy zadrželi u hospody (Klost.); – zř. sníh se (tu dlouho) nezadrží (Ner.); — ned. zadržovati, z. se, zadržívati se