zapalovač, -e m. (neživ.) zapalovací pomůcka, přístroj n. zařízení: kapesní z. (cigaret); rozžehnout z.; benzínový z.; bateriový z. (plynu); plynový z. uhlí; elektr. zařízení k zápalu ve výbojkách: z. zářivky; doutnavkový z.; voj. zařízení způsobující výbuch střely: časový, nárazový, okamžitý z.; horn. vnitřní z. zařízení pro vnitřní zapalování bezpečnostních důlních lamp; tech. řidč. z. zápalnic zažehovač; → zdrob. *zapalováček, -čku m.; — *zapalovač, -e m. (živ.) kdo zapaluje (Tyl)