zkrátiti dok. (3. mn. -í, rozk. -krať, trp. -cen) 1. (co, řidč. koho) učinit krátkým, kratším v prostoru (op. prodloužit 1): z. šňůru; z. sukni; z. větve mladých stromků; z. si cestu; z. text zestručnit; dát někoho z. o hlavu stít; zahr. z. kořeny, letorosty; les., dřev. z. dřevo příčně přeříznout; zkrácený přířez; těl. z. krok (povel) jít krokem asi o polovinu kratším 2. (co) učinit krátkým, kratším v čase (op. prodloužit 2): z. vyučovací hodinu; zkrácená pracovní doba; z. lhůtu, termín k odevzdání; z. návštěvu, pobyt; z. přednášku, řeč; z. délku trestu; z. si čas, dlouhou chvíli četbou, hrou zpříjemnit si; peněž. z. lhůtu splatnosti; zkrácení platební lhůty 3. (co) zmenšit co do míry, rozsahu; omezit 3: z. moc, práva někoho; z. něčí důchod snížit; mat. z. zlomek 4. (koho, 4. p., v čem, řidč. na čem, oč; koho) ubrat někomu něco, způsobit mu újmu, připravit jej o něco: z. někoho v jídle, v práci, v jeho právech; být zkrácen na mzdě, na výdělku; z. někoho o několik tisíc; cítil se zkrácen; z. děti z prvního manželství při rozdílení majetku; zast. ob. přijít ke zkrácení (Poláč.) k újmě, ke škodě; utrpět zkrácení (Krásn.) křivdu; — zkrátiti se dok. 1. stát se krátkým, kratším v prostoru (op. prodloužit se 1): stín se zkrátil; ♦ expr. sukně se jí zkrátily je těhotná; dej pozor, aby se ti nezkrátily žíly abys nezlenošil 2. stát se krátkým, kratším v čase (op. prodloužit se 2): den se zkrátil; dech se mu zkrátil těžce se mu dýchalo; — ned. zkracovati, z. se, zkráceti